Co odval cas....
11. červenec 2014 | 00.38 |
A ja ted marne v pameti staram , jak jsem sla poprve do skoly, marne, vzpominka zadna, vygumovano a jen tma ! Chtela bych videt tu holku vyjukanou, nebylo ji ani celych sest, kdyz si do skolni skamny sedla ! Navic, prvnaci, druhaci i tretaci byli tenkrat v nasi skole v jedne tride. Jak to ti kantori v hodinach zvladali, jak jsme to zvladali my ? Prece jen se jedna takova vzpominka mihla - my mladsi, meli jsme cvicit psani do sesitu a pan ucitel starsim z jineho soudku cosi vykladal. A ja misto psani co povida poslouchala...bylo to lepsi nez v inkoustu pero smacet a nedelat v sesite kanky ! Vsak kdo tohle pamatuje - kalamar s inkoustem primo v lavici, nevim, jak by dnesni deticky na nej hledely, nasadka s perkem, namocit do modreho a pak nekapnout do sesitu ! A nemit to perko rozskripane, aby dobre psalo, jo, tenkrat se jinak zacinalo... A pak jeste jedna vzpominka je v me pameti uchovana - meli jsme zpocatku hodinu nabozenstvi. Nevim zda povinnou, to uz je jedno. Do tridy prichazel povolany Hruska/on se tak opravdu jmenoval/, vzdycky v dlouhem cernem habitu, s radou knofliku, odshora az dolu. Ja jednou marne knofliky pocitala, kolik ze jich ma, misto abych odrikavala spolecne Otcenas. A jak jsem jen tak na nej civela, misto abych hnula pusou, jeho zraku to neuniklo. Do kouta, na hanbu, jsem tenkrat musela, to byla potupa, fakt ! No jo, kdyz ony ty knofliky byly nejake magicke a i tvar jeho hlavy, bez vlasu byl i te hrusce nejak podobny. A tenkrat se ve skole snad ani nefotilo, ze nemam zadnou fotku uschovanou, jen tyhle dve, ze sedmicky. To uz rok fungovala druha budova skoly a chodily sem deti z Karlova, jezdily vlakem deti z Krystofova Udoli a Noviny.